Články a témata
Hra pro život: Důležitost hry pro malé děti
Děti po celé světě, od těch žijících v nejvybranějších rodinách ve velkých městech až po děti žijící v zapadlých vesničkách v rozvojových zemích, tráví spoustu času tím, že si 'jenom hrají.' Slovo 'jenom' by do předchozí věty vložili pouze dospělí, naznačujíce, že hraní je záliba, na niž mají právo pouze nejmenší a že když si děti hrají, nic moc se neděje.

Nic by ovšem nemohlo být skutečnosti vzdálenější, protože když si děti 'jenom hrají', děje se toho velice mnoho. Rozvíjejí se jejich dovednosti, návyky a postoje, které si uchovají po celý svůj život. Když si děti hrají, učí se zvládat frustraci, zkouší se nadále zlepšovat, dělit se s ostatními, vyjadřovat slovy své myšlenky i představy. Hrají si doslova 'napořád.'

Podobně jako je tomu u pláče nebo chůze, děti se nemusí učit, jak si hrát. To ovšem neznamená, že by rodiče nebo učitelé nehráli důležitou roli v pomoci dětem s vývojovým pokrokem dosaženým pomocí hraní. Interakce s jinými osobami je v celém procesu zásadní. Ale malé děti si hrají úplně samy od sebe, často s úplně jednoduchými hračkami. V Guatemale jsem viděla malé kluky, jak tlačí spodní část krabičky od sirek po zahradě a napodobují zvuky automobilu. A s potěšením jsem sledovala děti v Indii, jak roztahují ruce jako křídla, napodobují zvuk motoru a běhají, hrajíce si na letadla. Takové chování neexistuje pouze v moderní době: pozůstatky panenek byly nalezeny u dětských mumií starých tisíce let.

Ačkoliv hraní si je důležité pro lidi všech věkových skupin (viz současná vlna fitnessu pro dospělé – kteří si 'jenom hrají'), pro malé děti má obzvláště velký význam. Hraní si je vlastně jejich prací. Věnují mu obrovské množství energie a snahy. Pokud o tom pochybujete, stačí, abyste pár minut sledovali, jak se roční dítě snaží navléct kroužek na barevný kužel, nebo sledujte z povzdálí, jak se trojleté dítě snaží složit puzzle. Pokud si budete kutálet balónkem s dvouletým dítětem, budete to pravděpodobně Vy, kdo bude chtít hru ukončit; Váš partner bude chtít pokračovat stále dále.

Hraní je pro malé děti důležité nejméně ve třech oblastech: rozvoj dovedností, sociální rozvoj a představivost a tvořivost. Když si malé děti hrají, vzdělávají se ve všech oblastech vývoje – a toto vzdělání je rovněž napořád.

Když sledujeme malé děti při hraní si s hračkami, můžeme sledovat rozvoj jejich dovedností. Když, jako velmi malí novorozenci, sahají po chrastítku, učí se koordinovat pohyby svých rukou s tím, co vidí jejich oči. Velký pediatr Dr. Arnold Gesell kdysi napsal, že 'Lidská mysl je vyráběna ručně.' Toto tvrzení odráží obrovský význam, které pro malé dítě má skutečnost, že má k dispozici vzrušující předměty, které může držet, hmatat, naslouchat jim a manipulovat s nimi. Když se malé děti snaží přimět hračku k požadované činnosti, zjišťují, že to není vždy snadné. Uvědomí si, že možná existuje problém, který je třeba řešit, a že musejí cvičit, aby získaly a vylepšily dovednosti nutné k dosažení vytyčeného cíle.

Hraní si s ostatními dětmi je velmi důležité pro rozvoj sociálních dovedností. Zpočátku jsou nejdůležitějšími spoluhráči dospělí, ale brzy děti začnou chtít si hrát s dětmi podobného věku. Takovým hraním se učí, jak vycházet s ostatními: že pokud někoho bouchnou, možná získají hračku, ale možná ztratí přítele, kterého chtějí stejně nebo ještě více; že sdílení a laskavost přinášejí více než chamtivost a přetlačování.

Hraní si je zatěžkávací zkouškou, v níž je možné kultivovat a vyjadřovat představivost a tvořivost. Dítě, které si hraje, že je kovbojem, matkou, vílou či požárníkem, dává najevo, že má o těchto rolích určité znalosti a že zpracovává své vlastní představy o tom, co obnášejí. A dítě, které 'plácá' panenku a říká jí, 'To už nesmíš nikdy udělat,' uvolňuje touto hrou svou vlastní agresivitu, místo aby zaútočilo přímo na jinou osobu. Hraní poskytuje dětem právě takovou příležitost.

V dalších článcích rozvádím každou z těchto funkcí hry – rozvoj dovedností, sociální rozvoj a tvořivost. Doufám, že potlačí veškeré Vaše tendence k tomu, abyste kriticky vnímali skutečnost, že si Vaše dítě chce pořád hrát. Děti si hrají, a hrají si napořád.