Články a témata
3 věci, se kterými si novopečené maminky nemusí dělat starosti (ale stejně si je dělají)
Domnívám se, že těhotenské hormony s sebou přinášejí pořádnou porci úzkostlivosti. Zvlášť při svém prvním těhotenství jsem strávila valnou část třetího trimestru a pár prvních měsíců se svým novorozencem tím, že jsem i v sebemalichernějších situacích dělala z komára velblouda. Tím, že jsem si dala docela dlouhou pauzu (moje děti jsou 5 let od sebe), tak když přišel druhý chlapec, byla jsem daleko víc uvolněná. Proč? Protože jsem zjistila, že starosti vás nikam neposunou, a péči o to maličké si daleko víc užijete, když budete v pohodě.

Takže kvůli čemu jsem nemohla zamhouřit oka (kromě mého hladového miminka)? Tak jdeme na to...

Vyšilování, že všechno musí být připravené, srovnané, vyprané, sterilizované, než se děťátko narodí. Jsem umíněná detailistka, ale to, na čem opravdu záleží, je umět vytvořit teplé rodinné hnízdečko! Několik týdnů před plánovaným příchodem miminka se přistihnete, jak se snažíte vytvořit dokonalý domov, ale hádejte, jak to dopadne? Vaše děťátko bude ve skutečnosti potřebovat vás, pár bodýček, pružných pyžámek a měkoučkých dek, bezpečné místo na spaní (moje děti spaly v postýlce už po několika týdnech v kolébce), jídlo a samozřejmě spoustu plenek a ubrousků. Dělejte, co chcete, ale jestli nakonec nestihnete nakreslit nástěnný obraz na zeď dětského pokoje, vašemu miminku to bude vcelku ukradené.

Sebemenší změna režimu vašeho děťátka. Pamatuju si, že jsem měla na ledničce tabulku, kam jsem si zapisovala, kolikrát jsem svého syna denně přebalovala, kdy jsem ho krmila a kolik mléka vypil, kdy a jak dlouho spal atd. Nechápejte to špatně. Je dobré mít o těchto věcech přehled. Ale nesnažte se to moc plánovat. Někdy děti spí nebo jedí víc než jindy, stejně jako my! A právě tehdy, kdy už máte všechno pod kontrolou, přijde v rozvoji děťátka nový milník, který vaše zavedené postupy opět od základu překope. Proto není improvizace vždycky od věci.

Nemám s dítětem úzký vztah. Proč se na mě děťátko ještě neusmívá? Proč se uklidní, když ho vezme do náruče táta, ale když ho chovám já, tak pláče? Proč nepřetékám štěstím, jako ta máma v reklamě na dětské tělové mléko? Pravdou je, že ne každá chvilka s novorozencem je kouzelná, zvlášť když nejste úplně ve své kůži. Ale to pouto tam je a bylo už od té chvíle, kdy vám děťátko začalo růst v břiše. A jestli mi nevěříte, tak počkejte, až se v osmém měsíci o slovo přihlásí separační úzkost.

Mohla bych ještě pokračovat, ale skutečnost je taková, že se budete strachovat i tak. Lhala bych, kdybych tvrdila, že teď nezažívám úplně jiné starosti, jako třeba poslat svého staršího syna na školní výlet samotného. Ale občas mi pomůže, když ustoupím, zhluboka se nadechnu a uvědomím si, že děti jsou houževnaté a vše vždycky dobře dopadne. Aspoň o tom se snažím sama sebe přesvědčit.

Dawn Papandrea je spisovatelka na volné noze, která se specializuje na rodičovství, životní styl žen a osobní finance. Její články jste si mohli přečíst v časopisech nebo na stránkách jako Family Circle, Parents, WomansDay.com a v mnohých dalších. Žije na Staten Islandu v New Yorku se svým manželem, dvěma chlapci, kteří rostou jako z vody, a s obývákem přetékajícím hračkami.