To nejlepší a nejhorší na otcovství
Stát se otcem bylo asi to nejlepší, co se mi kdy v životě přihodilo. Je to ohromně obohacující zkušenost, která ze mě ve všech směrech udělala lepšího člověka. Ale řeknu vám to upřímně, lhal bych, kdybych tvrdil, že rodičovství má jen světlé stránky.

Stejně jako spousta jiných věcí v životě má i otcovství svoji odvrácenou stranu. Ano, to dobré mnohonásobně převyšuje to špatné, ale můžu si snad aspoň trochu postěžovat, ne? A tak si se mnou projděte to nejlepší a nejhorší, co vám otcovství přinese.

To nejlepší:

Budete se cítit zase mladí. Protože žiju tím, co prožívají moje děti, cítím se díky nim tak, jako kdybych se napil z pověstné studánky života. Umožňují mi hledět na každý okamžik dětskýma očima, umět žasnout a zapojovat fantazii, což je paradoxní, protože při jejich výchově se občas cítím jako ten nejstarší dědek na světě.

Děti si myslí, že víte všechno. Moje děti mi ohromně zvyšují sebevědomí, protože upřímně očekávají, že znám na všechno odpověď. Být spolehlivou zásobárnou informací je samozřejmě náročné, ale hodlám si toto období užít naplno. Nakonec totiž děti přijdou na to, že si taťka pěkně vymýšlí.

Děti jsou skvělou záminkou pro návštěvy různých míst. S dětmi máte skvělý důvod chodit tam, kam byste se asi jako dospělí sami nedostali, jako třeba do zábavních parků, hračkáren, na dětská hřiště atd. V určitých ohledech se na těchto místech bavím snad ještě víc než ony samy.

Den otců. Do jisté chvíle mi Den otců připadal jako další z řady svátků, ale nyní se na něj dívám v úplně jiném světle. Těším se na tento jediný den v roce, kdy si můžu konečně odfrknout. Vnímám to tak, že si to zasloužím. A navíc se mi pomalu rozrůstá působivá sbírka ručně vyráběných přání. Neznám nic lepšího.

To nejhorší:

Jak dlouho trvá vypravit se z domu. Až budete mít dítě, začnou vám chybět ty dny, kdy jste mohli všeho nechat a z jen tak vystřelit z baráku. Jakmile budete mít maličké, budete si muset nashromáždit všemožné jídlo, plenky, ubrousky a celou sérii hraček předtím, než vyrazíte byť jen na krátkou procházku.

Děti lezou do peněz. Když jsem měl děti, nestačil jsem se divit, jak rychle se peníze rozkutálely. Ze všech těch nákupů plenek, oblečení, nábytku a podobných vymožeností se moje bankovní konto pořádně prohnulo.

Nemoc. Nemilou životní skutečností je to, že děti, a zvlášť ty, se kterými jste na rodičovské dovolené jako já, bývají často nemocné. Ale nemluvím jen o běžné rýmičce. Děti (a potažmo i rodiče) jsou vystaveny celé škále nemocí, o kterých jste pravděpodobně nikdy ani neslyšeli, jako pátá nemoc, impetigo nebo virus coxsackie. Moje rada? Zásobte se kapesníčky.

Pořád dokola. Děti zbožňují opakování, protože se tak učí poznávat souvislost mezi příčinou a následkem, zdokonalují si paměť a dokonce získávají pocit bezpečí, protože dokážou předvídat, co bude následovat. Ale když už čtete tu samou knížku nebo sledujete ten samý seriál po sté, nemůžete se zbavit neodbytného pocitu, že už tak trochu šílíte.

Donald S. Deane je hrdým otcem tří chlapců, kteří ho obdařují neskonalou radostí a nedostatkem spánku. Zastával řadu profesí, včetně středoškolského profesora angličtiny, reportéra a redaktora novin, projektového manažera v internetovém průmyslu, myčku nádobí a lapače psů. Don píše mimojiné pro AOL TV, Moviefone, TheFW, ScreenCrush, GuySpeed a Arcade Sushi.