Co tím myslíte: „Kdy budu rodit?“
Každé bříško je po porodu jiné. Některé ženy se dostanou do formy lusknutím prstu, jako by se jim celé to těhotenství vlastně jen zdálo. Jiným jejich nové bříško ještě chvíli zůstane.

Se svým obřím obvodem 150 cm jsem se zařadila mezi ty pupkaté maminy. Mé kůži i orgánům chvíli trvalo, než se vzpamatovaly z toho šoku, že přišly o svého maličkého nájemce, a zdálo se, že mají v úmyslu ho ve svých rozlehlých prostorách přivítat zpátky.

Bylo mi řečeno, že mám nosit těhotenské oblečení i po porodu. Aspoň na chvíli. Elastické břišní pásy fungují zázračně, když je dítě ještě uvnitř, ale pokud už je venku, koledujete si o donebevolající módní trapas. Naštěstí tuniky ohromně letí a nosím je ve dne v noci.

Jasně, ti, kteří ještě nikdy nezažili celou tu záležitost s narozením miminka, předpokládají, že těhotenské oblečení nosí jen nastávající maminky.

„Copak se vám to miminko už nenarodilo?“ zeptal se mě soused, než si povšiml mého manžela pár kroků za mnou, jak veze kočárek.

„Ne,“ odvětila jsem jízlivě. „Tohle miminko jsme si jen půjčili, abychom si to nacvičili.“

Měsíc nebo dva po narození každého z mých dětí se mě lidé vyptávali, kdy mám termín, a už mě to začínalo lézt na nervy. Je to hrozný pocit, když si uvědomíte, že i po porodu je vaše břicho stále považováno za veřejný majetek. Bohužel nemůžu jen tak vyrůst o 12 centimetrů, abych měla na co navléknout moji přebytečnou kůži.

Tváří v tvář těmto dotazům na budoucí porod jsem zkoušela své zoufalství zahalit do sarkasmu, ale nakonec jsem došla k tomu, že prostá upřímnost funguje nejlépe.

Podívala jsem se zvědavci zpříma do očí a jednoduše jsem mu sdělila, že miminko se narodilo už před měsícem. Bylo úžasné sledovat, jak berou zpátečku.

„Jejda! No, ale vypadáš BÁJEČNĚ,“ říkali.

Pomyslela jsem si: „Ne, nevypadám, protože kdybych vypadala, neptal by ses, kdy mám termín.

Nakonec jsem se odpoutala od svého ega a brala tyhle dotazy s nadhledem. Tak vašemu tělu prostě trvá déle než pár vteřin, než se vrátí do formy. NO A? Je důležité si uvědomit, že jste právě stvořila člověka. Prostě živou lidskou bytost. To by se mělo považovat za hrdinský skutek, protože jím doopravdy je.

A nezapomeňte, že každý, kdo vykoná hrdinský skutek, si zaslouží obdiv. A čas na zotavení.